3. 9. 2006

Matiáš Bešeňovský

Matiáš Bešeňovský
"Kdyby byli členové těchto rad vybíráni profesionálně, proč ne. Mělo by v nich sedět například víc kvalifikovaných právníků a určitě by tam měli být i zkušení ekonomové a manažeři. Určitě bych Radu nestavěl jenom na lidech z mediální praxe. Ti by tam neměli chybět, ale celkově bych výběr rozšířil. Naprosto otevřeně říkám, že pokud profesní sdružení, jako Slovenský syndikát novinářů nebo Herecká obec Slovenska, nezávislí producenti a další, tvrdí, že jenom oni umějí do televizní rady nominovat profesionály, je to naprostá fantasmagorie. Tito lidé dokáží vyvinout kvůli vlastním zájmům na vedení veřejnoprávní televize mnohem brutálnější tlak než parlament. Já jsem se často korektněji dohodl na profesních záležitostech s politickými stranami. A to nemyslím dohody o zpravodajství, do toho jsme si mluvit nedali. Cítil jsem od nich větší ochotu diskutovat než od různých lobbistických skupin, které byly agresívní, a když nedostaly to, co chtěly, hned běžely do Třeba iniciativa Veřejnost za veřejnoprávnost. Ta vznikla jenom proto, že jedna paní ztratila moderátorský flek, Milan Markovič přišel o svůj pořad a pár lidí ztratilo kšefty ve veřejnoprávní televizi. Neuspěli se svými projekty, a tak si založili občanskou iniciativu. Na Slovensku jsem zakládal Občanskou demokratickou mládež. Dano Lipšic, pozdější ministr spravedlnosti, byl předseda a já prvním místopředsedou. Měli jsme čilé kontakty s Mladými konzervativci v Praze. Přes ty jsem se poznal s Jaroslavem Berkou. Ten si na mě vzpomněl v době, kdy se Vladimír Železný poohlížel po možnosti koupit nějakou televizi na Slovensku." Richard Rybníček pre Reflex